Blanička pod autem

Byl jednou jeden chlapeček,který se jmenoval(po svém pradědovy z matčiny debiltní strany)Kááája...Byl to jak psychicky tak fyzicky nemocný a narušený chlapec...Jenže něco v něm bylo jiné než na ostatních postižených dětech..Byl výjimečný...Se svým IQ 50 si dokázal poradit v každé složité situaci..A lidi ho proto měli rádi...Už se mu neposmívali za jeho odlehlé uši,vykulené oči,zkřivený nos,a malé pozadí...ale podráželi mu nohy,lámali mu ruce,trhali učebnice a zavírali do aut plných výbušnin...I přes to všechno se Kája nevzdával a vše v "pořádku"přežil....Jednoho dne ho jeho maminka (i s pohmožděnou hlavou,zlomeným kotníkem a utrženou levou rukou)poslala k babičce s košíčkem do lesa...."Kájo babička už je stará a tak jí s sebou vem tenhle kanistr s vodko a tenhle košíček s perníkem a mariánou...Babičce to určitě udělá velkou radost,vždyť víš jaká je to pařmenka a hlavně ať spí na boku aby se nezadusila zvratkami ve spánku..A Kájo pozor na nášlapné miny!!!!Po cestě jich je hodně...."Kája popadl košíček i kanistr a fařil si to po lese....Šel a šel až došel k doupěti feťáků...Dali mu pěknou nakládačku a se slovy"Už sem nelez mu hodili za košili ruční grnát...A tak Kája už k babičce nedošel,rozprsknul se na malé kousíčky....Jeho maminka hned věděla že se Kájovi něco stalo,protože když vyšla na verandu do vlasů se jí rozprsklo Kájovo amputované oko...a to je ko nec pohádky!!!! KONEC =D Autor:Jana Fuchsová =)